|
|
Les Salons: Denis Diderot jako kritik umění
Kavalová, Eva ; Jamek, Václav (vedoucí práce) ; Voldřichová - Beránková, Eva (oponent)
Tématem práce je analýza Salónů Denisa Diderota, porovnání jejich jednotlivých částí a jejich vývoj. Toto dílo nadále zůstává důležitým pro porozumění umění 18. století. Navíc je také ukázkou osobitého přínosu Diderota jako kritika kombinujícího měřítka estetická, etická a filozofická. Práce věnuje pozornost podmínkám vzniku Salónů, ale především se zabývá literární kritikou jako žánrem, který filozof vytvořil a v průběhu let neustále zdokonaloval. Podstatnou část práce tvoří analýza autorova způsobu pojednání o jednotlivých malířích (konkrétně o Greuzovi, Chardinovi a Fragonardovi) a jak se v průběhu doby mnohdy proměňuje.
|
|
|
Pražské sochařské výstavy 1898 - 1916. Příspěvek k problematice galerijní prezentace sochy
Cermanová, Jana ; Štaif, Jiří (vedoucí práce) ; Blümlová, Dagmar (oponent) ; Lenderová, Milena (oponent)
Jana Cermanová Pražské sochařské výstavy 1898 - 1916 Příspěvek k problematice galerijní prezentace sochy Abstrakt disertační práce Sochařství jako umělecká disciplína zažilo v Čechách kolem přelomu 19. a 20. století nesmírně dynamický vzestup. S jistým zpožděním tak následovalo tolik obdivovaný vzor Francie, kde v roce 1910 Charles Morice s odkazem na Rodina a jeho žáky dokonce konstatoval převahu moderního sochařství nad malbou. Také v Čechách, zejména zásluhou dominantní osobnosti učitele J. V. Myslbeka, dozrála velmi ambiciózní skupina sochařů, která byla připravena řešit vzrůstající společenskou poptávku po dílech monumentálního charakteru, jež si zvláště v podobě pomníků takřka podmanila veřejný prostor města. Sochaři se věnovali zakázkám dekorativních soch pro architekturu i objednávkám funerální povahy, které jim zaručovaly jistý příjem a otevíraly cestu k vlastní volné tvorbě. Především ale onen "mor pomníkový" poutal k sochařství všeobecnou pozornost a zajišťoval umělcům společenskou prestiž. Sochaři se začali více účastnit uměleckého dění a podstatnou měrou se podíleli na řešení aktuálních výtvarných problémů. Konjunktura, kterou zažívalo sochařství veřejného prostranství, se přenesla rovněž do soudobých ...
|
|
|
Výtvarný časopis Ateliér od svého vzniku po současnost
Mikulíková, Radka ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Sládková, Hana (oponent)
Diplomová práce "Výtvarný časopis Ateliér od svého vzniku po současnost" se zabývá výtvarně zaměřeným čtrnáctideníkem Ateliér, který vycházel od roku 1988 do prosince 2015. Práce zasazuje periodikum do historického kontextu doby osmdesátých a devadesátých let až po první dekádu nového tisíciletí. Diplomová práce se podrobně zaměřuje na roky vycházení časopisu Ateliér 1988, 1989, 1990, 1992, 2000 a 2008. Nejpodrobněji jsou zkoumány roky 2012 a 2015, které jsou pro časopis zásadní zejména z hlediska finanční krize periodika. V roce 2012 se časopis dostal do finančních potíží, které vyvrcholily koncem roku 2015, kdy list podal žádost o likvidaci a dne 1. ledna 2016 do likvidace vstoupil. Ve všech zkoumaných ročnících je zaměřena pozornost také na redakci, grafickou úpravu a obsah čtrnáctideníku Ateliér. Nejpodrobněji je obsah zkoumán v letech 2012 a 2015, kdy pomocí analýz všech autorských textů budou představeni všichni přispěvatelé z řad redakce i externistů, kteří se podíleli na obsahu obou ročníků. Pozornost je věnována i tomu, kteří autoři do periodika přispívali, kolik jich bylo celkem a kolikrát do časopisu za rok přispěli. Druhá analýza je věnována pouze autorským textům na jednotlivé výstavy, které byly v roce 2012 a v roce 2015 představeny. Cílem této analýzy je zjistit, jaké umělce a...
|
|
|
Jaroslav Špillar (1869-1917) a český výtvarný folklorismus na přelomu 19. a 20. století
Fišerová, Hana ; Wittlich, Petr (vedoucí práce) ; Prahl, Roman (oponent)
Diplomová práce si klade za cíl zmapovat folklorní tendence v českém secesním malířství kolem roku 1900. Období přelomu století je v českém výtvarném umění charakterizováno snahou zorientovat se vývoji západního evropského umění a nalézt vlastní cestu k modernosti. Vznikají nové umělecké spolky, organizují se výstavy velkých osobností tehdejšího západního umění. Vůdčími osobnostmi jsou výtvarní kritikové, jejichž názory výrazně přispívají k vytyčení směru, jakým se české umění bude vyvíjet. Poslední čtvrtina 19. století je zároveň obdobím, kdy je v souvislosti s obrodným procesem české společnosti manifestován potenciál lidové kultury, která je chápána jako původní a nezkažená. Vyvrcholením tzv. národopisného hnutí byla Národopisná výstava českoslovanská konaná roku 1895 v Praze. Na rozhraní těchto dvou proudů: touze po vyrovnání se západnímu umění a zároveň hledání inspiračních zdrojů v lidovém umění, vyrůstá tvorba tzv. regionálních malířů. Diplomová práce se snaží tento fenomén charakterizovat a doložit jeho existenci na srovnání tvorby několika vybraných osobností výtvarného regionalismu. Hlavní část práce bude tvořit popis života a díla Jaroslava Špillara tvořícího na Chodsku, jehož osobnost bude postavena vedle dalších folklorně orientovaných malířů Čech a Moravy (Augustin Němejc, Joža Uprka)....
|
|
| |
|
|
Výtvarná kritika na stránkách časopisu Dílo (1903-1949)
Bytelová, Adéla ; Pech, Milan (vedoucí práce) ; Winter, Tomáš (oponent)
Výtvarná kritika na stránkách časopisu Dílo (1903-1949) Abstrakt Bakalářská práce se zabývá texty výtvarné kritiky publikovanými v uměleckém měsíčníku Dílo, časopise vydávaném Jednotou umělců výtvarných mezi lety 1903-1949. V jednotlivých chronologicky řazených kapitolách jsou vybrané kritické texty analyzovány, porovnávány s texty konkurenčních uměleckých časopisů, zasazeny do kontextu dobových uměleckých sporů a doplněny o základní informace o redakci, recenzentech a programu časopisu. V závěru je nastíněn celkový obraz výtvarné kritiky v časopise Dílo, její orientace, proměny, vývoj, význam a vliv na umělecké dění první poloviny dvacátého století.
|
|
|
Výtvarný časopis Ateliér od svého vzniku po současnost
Mikulíková, Radka ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Sládková, Hana (oponent)
Diplomová práce "Výtvarný časopis Ateliér od svého vzniku po současnost" se zabývá výtvarně zaměřeným čtrnáctideníkem Ateliér, který vycházel od roku 1988 do prosince 2015. Práce zasazuje periodikum do historického kontextu doby osmdesátých a devadesátých let až po první dekádu nového tisíciletí. Diplomová práce se podrobně zaměřuje na roky vycházení časopisu Ateliér 1988, 1989, 1990, 1992, 2000 a 2008. Nejpodrobněji jsou zkoumány roky 2012 a 2015, které jsou pro časopis zásadní zejména z hlediska finanční krize periodika. V roce 2012 se časopis dostal do finančních potíží, které vyvrcholily koncem roku 2015, kdy list podal žádost o likvidaci a dne 1. ledna 2016 do likvidace vstoupil. Ve všech zkoumaných ročnících je zaměřena pozornost také na redakci, grafickou úpravu a obsah čtrnáctideníku Ateliér. Nejpodrobněji je obsah zkoumán v letech 2012 a 2015, kdy pomocí analýz všech autorských textů budou představeni všichni přispěvatelé z řad redakce i externistů, kteří se podíleli na obsahu obou ročníků. Pozornost je věnována i tomu, kteří autoři do periodika přispívali, kolik jich bylo celkem a kolikrát do časopisu za rok přispěli. Druhá analýza je věnována pouze autorským textům na jednotlivé výstavy, které byly v roce 2012 a v roce 2015 představeny. Cílem této analýzy je zjistit, jaké umělce a...
|
|
|
Post-internetové umění v galerijní praxi
Hošek, Petr ; Lahoda, Vojtěch (vedoucí práce) ; Malečková, Dita (oponent)
Tato práce se zabývá současným uměleckým hnutím post internet, jeho projevy a galerijní praxí. Důraz je kladen na komplexní popis jeho témat, zejména pak na problémy jeho prezentace, korporátní estetiku, radikální identifikaci a post lidského těla. Významnou částí je kapitola "Výstavy a projekty", která ozřejmuje přechod umění z internetu do galerijních prostorů a jeho metody. Následné kapitoly přibližují českou post internetovou scénu a negativní dopady internetu na společnost a umění.
|
|
|
Představy správného umění a jejich vývoj v době přicházející abstrakce v USA
Váňová, Veronika ; Veselská, Jindra (vedoucí práce) ; Paulíček, Miroslav (oponent)
(abstrakt) Otázka ohledně existence opravdového umění byla řešena mnohými teoretiky i umělci. První polovinou dvacátého století otřásaly světové války a přicházející nacismus a socialismus. S tím byl spojen vznik avantgardních směrů, které se snažily společnosti postavit. Spolu s avantgardou se objevovaly teorie umění a umělečtí teoretici, kteří více či méně ovlivňovali umělce samotné. Teorie Friedricha Nietzscheho, Theodora Adorna, Jean Francois Lyotarda, Clementa Greenberga a Leo Steinberga se v mnohém liší, ale shodují se v zásadní věci. Tou je touha po změně umění směřující k jeho správné podobě. První dva autoři tvrdí, že opravdové umění zde již bylo, ale bylo zničeno. Ostatní ho hledají v tom, co přichází. Ve stínu moderních technologií se snaží objevit něco, co bude vlastní jen výtvarnému umění. Do popředí přichází zobrazování nereprezentovatelného a abstrakce. Abstraktní expresionismus je směr, který vzniknul ve třicátých letech v USA. Spolu s ním se přesunulo umělecké centrum z Paříže do New Yorku. Abstraktní expresionisté se rozdělili na dvě skupiny. Umělci jedné z nich, jako je Jackson Pollock či Willem de Kooning, byli nazýváni action painters, akční malíři. Druhá skupina, do které řadíme Barnetta Newmana a Marka Rothka, tvořila tzv. color field painting. Vyznačují se obrovskou energií a...
|
|
|
Pražské sochařské výstavy 1898 - 1916. Příspěvek k problematice galerijní prezentace sochy
Cermanová, Jana ; Štaif, Jiří (vedoucí práce) ; Blümlová, Dagmar (oponent) ; Lenderová, Milena (oponent)
Jana Cermanová Pražské sochařské výstavy 1898 - 1916 Příspěvek k problematice galerijní prezentace sochy Abstrakt disertační práce Sochařství jako umělecká disciplína zažilo v Čechách kolem přelomu 19. a 20. století nesmírně dynamický vzestup. S jistým zpožděním tak následovalo tolik obdivovaný vzor Francie, kde v roce 1910 Charles Morice s odkazem na Rodina a jeho žáky dokonce konstatoval převahu moderního sochařství nad malbou. Také v Čechách, zejména zásluhou dominantní osobnosti učitele J. V. Myslbeka, dozrála velmi ambiciózní skupina sochařů, která byla připravena řešit vzrůstající společenskou poptávku po dílech monumentálního charakteru, jež si zvláště v podobě pomníků takřka podmanila veřejný prostor města. Sochaři se věnovali zakázkám dekorativních soch pro architekturu i objednávkám funerální povahy, které jim zaručovaly jistý příjem a otevíraly cestu k vlastní volné tvorbě. Především ale onen "mor pomníkový" poutal k sochařství všeobecnou pozornost a zajišťoval umělcům společenskou prestiž. Sochaři se začali více účastnit uměleckého dění a podstatnou měrou se podíleli na řešení aktuálních výtvarných problémů. Konjunktura, kterou zažívalo sochařství veřejného prostranství, se přenesla rovněž do soudobých ...
|
host ::
RSS.